Vydala Jarmila Štogrová (nyní Nautilus) v koedici s Archivem výtvarného umění, Hlinná 2020, 1. vydání.
Závěrečná redakce textu Jan Kovanda, jmenný rejstřík Jarmila Štogrová.
Grafická úprava Jan Majcher, úprava fotografií Jana Majcherová.
Tisk a knihařské zpracování powerprint s.r.o., vázané, přebal, 260 x 230 mm, 350 s., 250 obr. (reprodukce obrazů, archivní fotografie), cena 850 Kč
ISBN 978-80-907804-0-8 (Jarmila Štogrová)
ISBN 978-80-906754-5-2 (Archiv výtvarného umění)
Monografie o životě a díle Františka Doležala (1910–1989), umělce, který byl nejen malíř a grafik, ale také výtvarný teoretik, kurátor a galerista. Jako příslušník předválečné levicové avantgardy prožíval období intenzivní vlastní tvůrčí práce, organizování kulturního života i zvraty spojené s proměnami společenského řádu, které ho osobně zasáhly. Koncem dvacátých let studoval malířství soukromě u Antonína Hudečka, po polovině třicátých let grafické techniky u Františka Tichého. Debutoval jako básník v roce 1930. Poprvé vystavoval surrealistické koláže a kresby v roce 1937 v Divadle E. F. Buriana v Salonu na chodbě, kreslil karikatury pro humoristický časopis Trn a levicový týdeník Tvorba, v jeho díle převládala sociální témata. Byla mu blízká městská periferie a poetika Skupiny 42. Po roce 1945 byl odborným kritikem Lidové kultury a Národního osvobození, působil ve výtvarném oddělení Ústřední rady odborů a ministerstva kultury. V době socialistického realismu padesátých let maloval město Litoměřice a krajinu Českého středohoří. Počátkem šedesátých let se jeho výtvarný názor napojil na vlastní surrealistické zdroje, začal se soustavně zabývat životem a dílem básníka Karla Hynka Máchy. Jeho tvorba se od této doby právem přiřazuje k nejlepší tradici české imaginativní malby.
Malířův málo známý osud je v (dosud první) monografii představen v jeho harmonii i disharmoniích, bez černobíle zjednodušujícího pohledu, který dříve vycházel z nedostatečného povědomí o jeho východiscích a aktivitách. Doležalova dcera Jarmila (nar. 1956), historička umění a publicistka, napsala knihu s důvěrnou znalostí otcova díla, osobního života i dostupných archivních materiálů včetně zachované korespondence.
František Doležal sice vycházel z impulsů, které přinesl surrealismus, ale nikdy nepřijal jeho svazující myšlenkové konstrukce, byl a zůstal solitérem, hledajícím si ve výtvarném projevu vlastní cestu. Monografie ho ukazuje v mnoha polohách hledání a nalézání i ztrácení, představuje jeho tvorbu od počátků v třicátých letech, k vrcholům v experimentální tvorbě druhé poloviny 60. let a sleduje jeho výtvarné směřování v následujících dvaceti letech. Provází ho také v jeho tvorbě kritické a literární, představuje i zásadní reflexe díla jiných autorů. Nejde přitom jen o monografii jednoho solitérního umělce: Doležalovo hledání a nalézání vytváří zároveň zrcadlo dobám, které je třeba chápat v množném čísle: výtvarníkův život ukazuje, jak se citlivý básník a malíř vyrovnával se zásadními změnami a diskontinuitami společenského dění od třicátých let do konce let osmdesátých.
Autoři:
Štogrová (-Doležalová), Jarmila
Kovanda, Jan
Recenze, ukázky:
Ukázka z monografie
Míková, Kamila: Půl století očima malíře
Možnost 142: František Doležal
