(Upravený výběr z časopisu Možnost 1993–2023)
Doslov Robert Kanócz
Nautilus, Hlinná 2024, 1. vydání.
Grafická úprava a obálka Josef Štogr
Brožované, 210 x 165 mm, 199 s., cena 200 Kč
Tisk a knihařské zpracování powerprint s.r.o.
ISBN 978-80-908847-6-2
Autoři:
Štogr, Josef
Kanócz, Robert
Recenze, ukázky:
Celá tato kniha je mlčením přerušovanou řečí – jde o útržky toho, co bylo kdysi zasazeno do širšího celku, co mělo svůj aktuální význam a souvislosti – ale co má svůj význam i jako torzo, zlomek. Ale nejen jako ten nebo onen zlomek sám o sobě. Vzniká zde svědectví řeči o řeči, svědectví o tom, v čem se řeč snaží „zvednout ze země“, překročit aktualitu. Řeč vypovídá – ale ne tak, jako by byla u výslechu – vypovídá v tom smyslu, že vyslovuje to, co si o vyslovení, vyjádření žádá. Kniha Možnost vyjádření? Ano, je svědectvím o tom, jak se o vyjádření pokoušel a pokouší časopis Možnost, ale to není nejdůležitější – čtenář vůbec nic nemusí vědět o časopisu: setkává se s knihou a v ní s řečí, která je plná přerývek, snad i koktá, hledá tvar, znovu a znovu umlká. A skrze ni se mu může ukázat řeč v jiném, obecnějším smyslu. Co se tu otevírá? Setkávání se sebou samým, s druhými, se světem. Někdy sami nevěřícně slyšíme z vlastních úst to, co jsme si nijak nepřipravovali podobnou zkušenost má snad každý. A jindy nám cosi leží na mysli, a „nemůže to ven“, a všechna nabízející se slova jen zavádí, odvádí od toho pravého. Víme o tom, že to, co se nabízí „není to pravé“ – ale jak to víme, když to pravé ještě neznáme? Nevyslovili jsme?
Žijeme na hraně záhad, které jsou spojeny s naším vnitřním životem, s naší řečí, s naším rozhodováním, někdy pečlivě rozváženým a jindy intuitivním, pokoušíme se porozumět tomu všemu skrze příběhy, jako by šlo napsat román sebe sama od kolébky do hrobu. Ale jak zachytit to, co se děje, když mlčíme? Tato kniha je výběrem z desetiletí trvající časopisové tvorby a je tedy tak trochu deníkem sestaveným z poznámek na okraj, z motivů, které stály za zaznamenání. Nevypráví děj, je svědectvím o tom, jak se dá hledat (ale také nehledat, a přesto nalézat) v šumu všemožných řečí to, co stojí za zaznamenání. Považuji ještě za nutné uvést několik informací: texty jsou řazeny téměř výhradně časově a jsou vždy uvedeny odkazem na příslušné číslo časopisu Možnost (většina je dostupná na www.moznost.info). Kniha je v základu členěna podle roků a každý rok je uveden básní nebo písňovým textem, který zpravidla pochází ze zcela jiné doby, než kterou uvádí. Paradox? Záměr – poetický úvod do daného roku (v bezpatkové kurzívě) je občas mnohem starší, mnohdy i ze sedmdesátých let, nebo je současný. Zvýrazněn je zde tak ne-časový význam poesie. Je tak prolomen diktát času: jednotu knihy garantuje autor a hledisko geneze není tím nejdůležitějším.
O napsání doslovu jsem požádal přítele Roberta Kanócze, se kterým máme mnoho společného (snad jinošství?), jen pohled na řeč ne. Jsem velmi rád, že se této úlohy ujal s velkou péčí a nasazením a na závěr knihy se tak čtenář může „podívat zpátky“ jinak než jen očima autora. Robertovi za to děkuji.
